úvodní fotografie k článku o plýtvání jídlem

Plýtvání jídlem: Proč je to problém a jak mu předcházet?

Když mluvíme o zero waste, máme často na mysli odpad jako jednorázové plasty. Neměli bychom ale zapomínat na další častý a neméně škodlivý odpad — potraviny a zbytky jídla. Pojďme učinit konec plýtvání jídlem.

Pro představu — třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí, nebo jinak znehodnotí. Toto množství (1,3 miliardy tun) by dokázalo nasytit až 2 miliardy lidí. Tržní cena potravin, které se ročně na světě vyhodí, odpovídá hodnotě 750 miliard USD.1 Hladem při tom podle FAO trpí přes 820 milionů lidí (jejich potřeby by tak mohly být pokryty).

V EU se ročně vyhodí kolem 88 milionů tun jídla. Jeho odhadovaná cena je 143 miliard eur2 a mohlo by nasytit 200 milionů lidí.3

A jak si vede ČR? Ročně se zde znehodnotí asi 829 851 tun potravin. Z toho 254 124 tun se vyhodí v domácnostech, to dělá zhruba 25 kg na osobu. Nejvíce plýtvají mladší lidé a lidé s vyššími příjmy.4

K plýtvání jídlem dochází v různé míře ve všech fázích potravinového řetězce. Od zpracování přes skladování a přepravu až po velko- a maloobchod. Plýtvání v těchto fázích samozřejmě my sami moc neovlivníme a na místě je především systémová změna. Podstatná část vyhozených potravin však pochází také z domácností a právě tam můžeme díky správnému plánování nákupů a vhodnému skladování potravin mnoho změnit.

Proč je plýtvání jídlem špatné

To že dostatek jídla není pro všechny lidi samozřejmostí snad zmiňovat nemusím. Většina z nás si uvědomuje, že plýtvání jídlem je špatné, protože jsou i tací, kteří ho mají nedostatek. Co nám ale často uchází jsou negativní dopady na životní prostředí, které se s nadbytkem jídla a jeho vyhazováním pojí.

Plýtvání jídlem = plýtvání zdroji

K pěstování a výrobě potravin je potřeba obrovské množství zdrojů. Půda, voda, lidská práce, energie spojená s průmyslovými procesy, palivo spotřebované na přepravu a další. Věděli jste třeba, že jen na zemědělství ročně připadá 40 % objemu veškeré vody v EU?5 Nebo že zemědělská půda zabírá 38 % veškerého suchozemského povrchu planety?6

Když jídlo skončí na skládce

Jídlo jakožto odpad je biologicky rozložitelné. Když ho ale vyhodíme do běžné popelnice, skončí na skládce. Pod hromadami dalších odpadků dojde kvůli nedostatku vzduchu k jeho anaerobnímu rozkladu (hnití), při kterém se uvolňuje metan, skleníkový plyn. Při současném množství vyhazovaného jídla je to dost výrazná položka přispívající ke globálnímu oteplování a změně klimatu.

Ukázka potravinového řetězce: pěstování, zpracování, balení, distribuce, transport, prodej, koncový uživatel
zdroj: https://money.howstuffworks.com/food-supply-chain-pandemic.htm

Pár tipů, jak se plýtvání jídlem vyhnout

Nenakupujme víc, než potřebujeme. Dobré je si udělat předem nákupní seznam a toho se striktně držet. Nenakupovat hladoví a zbytečně se v obchodě neprocházet a neprohlížet si zboží jen tak. Zásadní je také nepodléhat slevovým akcím.

Nenačínejme nové, dokud jsme nedojedli staré.

Držme si přehled o našich zásobách. Uspořádaná spíž a lednice nám pomůžou vyhnout se koupi něčeho, co už máme. Skvělým tipem je skladovat potraviny v průhledných dózách či sklenicích — dostanete tak přehled o tom, kolik čeho doma vlastně máte.

Nevyhazujme potraviny s uplynulým datem minimální trvanlivosti. Datum minimální trvanlivosti označuje dobu, do kdy má daná potravina nejvyšší kvalitu (chuť, vůni, texturu apod.). Týká se především trvanlivých potravin (např. mražené, sušené a konzervované produkty, těstoviny, rýže, luštěniny, čokoláda apod.). Většinu potravin je možné bezpečně konzumovat i po uplynutí data minimální trvanlivosti. Vždy ale zkontrolujte, zda potravina vypadá, voní a chutná bezpečně.

Zatím co datum spotřeby (též datum použitelnosti) znamená, do kdy je bezpečné potravinu sníst. Značí se jako „Spotřebujte do…“ a najdete ho na čerstvých potravinách (např. maso a mléčné výrobky), které se rychle kazí. Konzumovat potraviny po uplynutí data spotřeby nemusí být zcela bezpečné

Správné uchovávání potravin. To je klíčové k tomu, aby nám vydržely co nejdéle. Existuje spousta triků, jak udržet potraviny v dobrém stavu.

Přebývající suroviny různě zpracovávejme. Mražení, zavařování, nakládání, kvašení, sušení apod. To všechno jsou skvělé způsoby, jak prodloužit život přebývajícímu ovoci a zelenině a ještě se zásobit dobrotami na horší časy.

Snažme se toho z potraviny využít co nejvíce. To platí hlavně pro ovoce a zeleninu. Slupky, natě a některé jejich další části většinou končí jako odpad. Ale zbytečně! Podobné části různých plodin jde bez problému konzumovat a nebo ještě dále využít. Oblíbená jsou pesta z natí (např. z mrkve) nebo zeleninové vývary ze slupek. Existuje však spousta dalších způsobů, jak využít tento kuchyňský odpad.

Přebývající uvařené jídlo snězme s dalším jídlem. Někdy je těžké odhadnout, kolik toho uvařit. My většinou vaříme čtyři porce (večeře + oběd na další den pro dvě osoby). Často se ale stane, že nám zbyde ještě taková pidi porce. Dřív jsme ji nechávali v lednici s tím, že ji někdo během příštích dní sní jako svačinu. Samozřejmě to vždycky nakonec skončilo v koši. Pak jsme ale tyhle malé zbytky začali jíst vždy s dalším jídlem jako takový předkrm a odpadu rázem ubylo.

Možným způsobem, jak se vyhnout plýtvání jídlem je zavařování.

Když už nám jídlo přece jen zbyde

I přes všechnu snahu se může stát, že budeme mít jídla víc, než dokážeme sníst a zpracovat. Vždycky je tu však možnost jídlo sdílet nebo darovat. A že je k tomu dnes spousta příležitostí a snadných cest! 

Můžeme samozřejmě podarovat přátele a sousedy. Jsou tu ale i různé facebookové skupiny, většinou podle města nebo městské části, kde mohou lidé darovat suroviny či už uvařené jídlo. V Praze například funguje skupina Sdílení jídla Praha/Food sharing Prague. Zkuste najít něco ve svém okolí, nebo třeba skupinu přímo založit. Dále jsou tu iniciativy jako Potravinové banky a Veřejné lednice, které pomáhají nevyužité jídlo redistribuovat.

Když se vám ani tak jídlo nepodaří udat, jsou tu ještě další způsoby, jak se ho zbavit, aniž by skončilo v popelnici (a většinou tudíž na skládce). Můžete ho dát zvířatům (domluvit se např. s nějakých chovatelem), vždy se ale ujistěte, že je jídlo v poživatelném stavu a zda jsou tyto konkrétní potraviny pro tato zvířata vhodná!!! 

Nemáte-li tuto možnost, můžete jídlo kompostovat. Pokud nemáte vlastní kompost, nebo u vás neprobíhá svoz bio odpadu, poohlédněte se po nejbližším komunitním kompostu. Nebo si můžete pořídit vermikompostér, se kterým lze kompostovat i v bytě. Nezapomeňte se podívat, co na kompost patří a co ne.

krájení zeleniny

Jak zachránit jídlo z restaurací a obchodů

Kolik jídla restaurace a obchody vyhodí je samozřejmě hlavně na jejich systému hospodaření a také na celkovém způsobu fungování potravinového řetězce. Existují ale způsoby, jak můžeme my jako jedinci pomoc odpad z těchto zařízení redukovat.

V obchodě

  • Vybírejme si zboží těsně před vypršením data spotřeby a ovoce a zeleninou, které už „mají to nejlepší za sebou“. To samozřejmě jen v případě, kdy víme, že stihneme tyto potraviny spotřebovat než se zkazí.
  • U plodin, které se nejčastěji prodávají v trsech (jako např. banány) vybírejte ty jednotlivé, co nejsou součástí žádného trsu. Ty totiž nejčastěji skončí jako odpad.
  • Vybírejme si ovoce a zeleninu s „defektem“ (např. zvláštní tvar, barva). I u ovoce a zeleniny bohužel platí, že jsou upřednostňovány ty kousky, které naplňují určitou představu krásy. Odhaduje se, že z estetických důvodů se vyhodí až 20 % všeho vyprodukovaného jídla. Některé obchody na tuto situaci reagují různými programy, v jejichž rámci prodávají „nevzhledné“ ovoce a zeleninu za nižší cenu. Například Penny market nabízí tzv. Neobyčejné kousky. Rohlík.cz má zase sekci „Ošklivé“ ovoce a zelenina — zachraňujeme jídlo. Nákupem takovýchto potravin ušetříte nejen zbytečný odpad, ale i pár korun.
  • I jídlo, které se už vyhodilo se někdy ještě dá zachránit. Od toho je tu dumpster diving.

V restauraci

  • Noste si s sebou krabičku na případné zbytky. Většina restaurací vám samozřejmě zbytek jídla s sebou může zabalit do jednorázových krabiček. S vlastním opakovaně použitelným boxem, dózou nebo klidně jen obyčejnou zavařovačkou to ale bude kompletně zero waste. 🙂
  • Využívajte aplikace, prostřednictvím kterých můžete zachránit jídlo z restaurací a ještě si pochutnat za sníženou cenu. V Čechách je asi nepoužívanější Nesnězeno.
skleněné dózy se zbytky jídla

Tématem plýtvání potravinami se v ČR zabývá především projekt Zachraň jídlo. Na jejich webu najdete spoustu dalších informací a tipů. A vydali také kuchařku s recepty, které využívají potraviny do posledního kousku!

Zdroje

1 http://www.fao.org/news/story/en/item/196220/icode/

2 https://ec.europa.eu/food/safety/food_waste_en

3 http://www.fao.org/3/a-c0088e.pdf

4 https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4388/f9/OR170808a.pdf

5 https://zachranjidlo.cz/kolik-se-plytva/

6 http://www.fao.org/sustainability/news/detail/en/c/1274219/

Snažíte se také minimalizovat odpad z potravin? Jak se vám to daří? A jaké jsou vaše tipy, jak se plýtvání vyhnout?

Zaujal tě článek? Nezapomeň ho sdílet se světem

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.