Západ slunce nad Aténami

Jak jsem se najednou ocitla v Řecku?

Koncem července jsem se v Praze loučila s kamarády a kamarádkami a balila kufry do Dublinu, kam jsme se měli s partnerem stěhovat. Naší mezizastávkou byly Atény, odkud Anastasios (můj partner) pochází. V Aténách jsme plánovali zůstat asi měsíc — vidět se s rodinou a s řeckými přáteli a trochu cestovat po okolí.

Je ale rok 2020, takže nic nevychází podle plánu. V půlce srpna dostal Anastasios email, že výuka na univerzitě v Dublinu bude tento akademický rok online, za což se mu nechce platit několik tisíc eur. Nástup ke studiu se mu povedlo odložit, co tedy teď? Budeme si dál užívat řecké léto a někdy v září se odebereme do Irska a budeme tam tenhle rok alespoň pracovat (což stejně byl můj plán).

Výhled na Atény, jemuž dominuje Akropolis a Lycabetus

Skoro půlka září pryč a my pořád trčíme Aténách. Sem tam se podíváme na nějaké podnájmy v Dublinu a moc se nám do toho nechce. Krize v důsledku pandemie se jejich cen očividně nedotkla. Zpátky do Prahy se nám také nechce, protože tam jsme teď strávili několik let v kuse. A tak jednou přišel ten den, kdy jsme si přiznali, co už nějakou dobu viselo ve vzduchu — zůstáváme v Řecku! Konečně se mi úplně neočekávaně splnil dlouholetý sen.

Výhled na rezidenční oblasti Atén

Děsilo mě, že si tu nebudu moc najít práci. To je v zemi, která je přes deset let v ekonomické recesi, má více než 18% nezaměstnanost a k tomu její důležitý zdroj příjmu (turismus) zrovna zasáhla další krize v důsledku pandemie, docela oprávněná obava. Navíc s mojí řečtinou level dobrý den, děkuju, kočka jí chleba a pije vodu. Stal se ale zázrak. Našla jsem si práci během tří dní. TŘÍ DNÍ! V Praze jsem loni (v době, kdy byla nezaměstnanost asi 2 %) nemohla práci sehnat půl roku. Měla jsem fakt velký štěstí (o tom detailněji napíšu zase někdy jindy).

A tak jsme teď v Aténách, sháníme nějaké dlouhodobější bydlení (to je také téma na samostatný článek) a užíváme si pomalu skomírající léto. Máme spoustu plánů, co tu budeme dělat a já už se na to všechno hrozně těším.

Takže rok 2020 zhatil kdekomu plány, ale ne vždy nutně k horšímu.

Zaujal tě článek? Nezapomeň ho sdílet se světem

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.